Robert Novák - Státní maturita – legislativní past na ředitele

  Státní maturita – legislativní past na ředitele

Stav legislativy k novým maturitám

Základem pro tento materiál byla prezentace dané problematiky na konferenci Asociace ředitelů gymnázií v Medlově ve dnech 24. – 26. Března 2010. Její znění jsem upravil s ohledem na novelizaci vyhlášky 177/2009 Sb. (vyhláška o „státních maturitách“) ze dne 31. 3. 2010 ve znění vyhlášky 90/2010 Sb. Dále jsem vycházel ze znění Zákona 561/2005 Sb. (školský zákon) ve znění Zákona 49/2009 Sb. ze dne 5. března 2009. Dokument byl také základem pro mé vystoupení při veřejném slyšení v Senátu parlamentu ČR na téma „Státní maturity“ dne 14. Dubna 2010.

Cílem tohoto dokumentu je upozornit širokou odbornou, laickou i politickou veřejnost na stále a dlouhou dobu přetrvávající inkoherenci mezi platnými právními normami, nově zaváděnými právními normami a riziky spojenými s jejich zaváděním do školské praxe při realizaci „Státních maturit“.

Nečinil jsem si ambice suplovat expertní týmy MŠMT a zachytit všechny nedostatky. Jde mi především o poukázání na vážné nedostatky, které MŠMT vykazuje v rovině zavádění a interpretace školské legislativy. Do úvodu jsem proto zařadil i body (1-3), popisující problematické pasáže vybraných projektů, které přímo souvisí se „Státními maturitami“ a které jsou z hlediska platných právních norem také problematické.

 

 

1) Maturitní generálka

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pod Č. j.: 3831/2010-23 v Praze dne 16. března 2010 vyhlásilo pokusné ověřování nové formy a organizace ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou (MAG 10).

 

18. 3. 2010 v informačním materiálu na webu Nová maturita „MŠMT vyhlašuje maturitní generálku“ se píše:

Ředitel školy seznámí s vyhlášením pokusného ověřování zřizovatele školy, zletilé žáky a zákonné zástupce nezletilých žáků zařazených do tohoto pokusného ověřování. „Pokud se škola přihlásí do pokusného ověřování, je účast žáka na generální pilotáži společné části maturitní zkoušky součástí jeho studijních povinností.“

·         Studijní povinnosti vychází z legislativy a jsou definovány pouze v osnovách, případně ŠVP, nikde jinde. Jak může paní ministryně stanovovat žákům studijní povinnosti?

2) Studenti studentům

V bodě 3 materiálu „Schéma realizace“ se doslova píše: „Škola hradí svým žákům pouze cestovné.“

·         Z Jakých zdrojů škola hradí cestovné školou nominované žáky, aby nedošlo k porušení rozpočtové kázně?

·         Kdo nese odpovědnost za žáky školy během jejich vyslání na semináře?

 

3) UZKA 2010

·         Jak můžeme věrně nasimulovat ústní část společné části maturitní zkoušky, když stávající legislativa připouští 15 minut na přípravu a budoucí model předpokládá 20 minut na přípravu žáka.?

 

4) Novela vyhlášky

Bez jakékoliv publicity došlo k novelizaci vyhlášky 177/2009 dne 31. 3. 2010. Tato novela přesunula termíny zkoušek, aniž by reagovala na sporné články, které komplikují zajištění maturit na jednotlivých školách, tedy práci učitelů, ředitele.

 

Čl. 1 (3)

Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) 4) nejpozději do 31. března před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce.

 

Toto sdělení je sice datováno 31. 3. 2010, ale jeho znění se na webových stránkách MŠMT objevilo poprvé až 12. 4. 2010 !!!

 

 

 

 

4) Pracovně právní vztahy v průběhu maturit:

§80 ŠZ (4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.

§ 74 odst. 6 až 10 ŠZ (7) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné i pro opravné zkoušky a náhradní zkoušky. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. (8) Předseda zkušební komise a) má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let, b) nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat, c) nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.

§ 80a ŠZ (1) Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise jsou v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 obdobně.

§ 47 vyhl. 177/2009 1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy. (2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře. (3) Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci. (4) Odměna podle odstavců 1 až 3 přísluší na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku16); splatná je       v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru. Odkaz 16:   § 51 Občanský zákoník Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A) předseda maturitní komise

·         Kdo určuje počet maturitních komisí?

·         Co když nebudou kandidáti na předsedu MK (musí být z jiných škol) souhlasit s návrhem ředitele na jmenování?

·         Kdo je bude platit?

·         Při hledání vhodného předsedy musí ředitel prověřit, zda neučil některého ze žáků přestoupivších na naši školu ze školy, kde působí. Dále zda bude uvolněn svým zaměstnavatelem po dobu výkonu funkce.

·         Neví se, zda nabídku přijme, neboť nevím, kdo ho bude platit a komu bude vykazovat činnost. Se školou, kde vykonává funkci, nesmí být v žádném pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu a ani jej ředitel nejmenuje.

·         Smlouva, na kterou se vyhláška 177/2009 odkazuje je evidentní snahou obejít zákoník práce.

·         Postavení předsedy MK není v rámci práce komise vůbec legislativně vymezeno.

·         Jaké má úkoly předseda MK, smí se ptát při ústní části spol. maturity žáků?

 

B) zadavatel

·         Zdánlivě jednoduchý úkol, který je ovšem problematizován pís. b. § 42 vyhl. Abych se přiznal, ve stavu mám pouze 3 pedagogy splňující tato kritéria – sólo tělocvikáře. Dva z nich jsem ovšem nerozvážně navrhl vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce komisaře. Kolik z nás má ve stavu pedagogy, kteří neučí a nemají odbornou kvalifikaci?

§ 42 vyhl. 177/2009 2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 1 rok, b) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který je zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky, c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele.

§ 4 a § 10 vyhl. 177/2009 Čj, Aj, Fj, Nj, Šj, Rj, M, ZSV, ICT, Bi, Fy, Ch, D, Z, DU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

C) hodnotitel

 

1) odměňování:

·         Pokud mám hodnotitele odměňovat za opravu písemných prací dle zvláštní smlouvy, nesmí být tato činnost součástí jeho náplně práce. Pokud má však hodnotitel ve stejné funkci hodnotit ústní část společné části maturit a nebýt pod zvláštní smlouvou, musí být jeho činnost součástí náplně práce. Mohli bychom obejít zákon tím, že upravíme pracovní náplně, tak, že písemně nehodnotí, ústně hodnotí.

·         Jak mohu svého zaměstnance (hodnotitele) nutit do smluvního vztahu dle Občanského zákoníku?

·         Jak s ním mohu uzavřít smlouvu na výkon činnosti, který má v náplni práce (viz Zákoník práce)?

§80 ŠZ (5) Ředitel školy zejména a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole, b) jmenuje zadavatele a hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky, c) jmenuje ostatní členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. e).

§ 47 vyhl. 177/2009 1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy. (2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře. (3) Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci. (4) Odměna podle odstavců 1 až 3 přísluší na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku16); splatná je       v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru. Odkaz 16:   § 51 Občanský zákoník Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2) počet:

·         Zajímavé je, že ani v zákoně ani ve vyhlášce není nikde taxativně vymezen počet hodnotitelů. Ve ŠZ v § 80a (1) je pouze plurál, ve vyhlášce je v § 35 (2d) singulár. Pravděpodobně zde můžeme hovořit o velmi rychle se rozvíjejícím úzu, když se stále mluví o dvou hodnotitelích.

·        

§ 80a (561/2005) ŠZ (1) Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise jsou v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 obdobně.

 Kde je uvedeno, že hodnotitelé jsou právě 2?

 

 

 

§ 35 vyhl. 177/2009 (1) Zkušební maturitní komise14) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře. (2) Dalšími členy jsou a) zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu, b) přísedící, d) hodnotitel.  (6) Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5) Vyhodnocení maturitní zkoušky a předání vysvědčení

·         Ředitel musí podepisovat protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky, na jejichž tvorbě se žádným způsobem nepodílí, nemůže kontrolovat a ovlivnit jejich správnost, ani se nejedná o úřední doklad (viz vysvědčení).

·         Proč má ředitel podepisovat protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky, nemá s nimi nic společného?

§ 29 vyhl. 177/2009 (3) Ředitel školy vytiskne z informačního systému protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a žákovi jej předá. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení a podpis ředitele školy.

 

 

 

 

 

 

·         Ředitel odpovídá za včasné dodání všech podkladů pro vydání maturitní vysvědčení, aniž by měl možnost ovlivnit rychlost opravování jednotlivých částí

·         Termín 14 dnů lze dodržet pouze tehdy, pokud se budou započítávat i dny pracovního volna a dny pracovního klidu. (dle sdělení MŠMT se písemky píší od 30. 5. 2010)   

§ 26 vyhl. 90/23010 (1) Hodnocení společné části maturitní zkoušky zpřístupní Centrum řediteli školy bez zbytečného odkladu po vyhodnocení výsledků všech konaných zkušebních předmětů společné části způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do 17. června v jarním zkušebním období a do 15. října v podzimním zkušebním období.   § 33 vyhl. 90/2010. Ředitel školy na základě výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky žáka vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce nejpozději do 20. června pro maturitní zkoušky konané v jarním zkušebním období a do 7 dnů ode dne, kdy obdržel poslední z těchto protokolů, pro maturitní zkoušky konané v podzimním zkušebním období“. Maturitní vysvědčení vydává ředitel školy na tiskopisu podle vzoru stanoveného v jiném právním předpise13).

§13 vyhl. 177/2009 (5) Ředitel školy zajistí zápis výsledků hodnocení písemných prací a ústních zkoušek společné části bez zbytečného odkladu do informačního systému Centra, nejpozději však do 14 dnů po ukončení konání písemných prací nebo nejpozději první pracovní den po ukončení konání ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky. §22 vyhl. 90/2010 2) Didaktický test je vyhodnocován Centrem. (3) Hodnotitelé předají bez zbytečného odkladu společné hodnocení písemné práce žáka řediteli školy. (4) Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

·         Jaké má ředitel nástroje, aby ovlivnil včasné dodání opravených prací?

·         Proč má ředitel legislativně garantovaný čas na přípravu a vydání vysvědčení o maturitní zkoušce pouze během víkendu?

Ve výše uvedeném dokumentu neřeším mnoho dalších, palčivých problémů spojených se zaváděním státních maturit. (např. to, že výuka v nižších ročnících bude ve stavu provizoria nejméně dvojnásobnou dobu oproti současnému stavu, nutnost radikálního omezení projektů, kurzů a dalších aktivit zapsaných v ŠVP, které školy realizují zejména v měsíci červnu, to, že maturanti budou znát výsledky o 3 – 4 týdny později než tomu bude dosud, obrovský nárůst mzdových, administrativních a prostorových nákladů na zavádění projektu ve školách, které vůbec nikdo z centrální úrovně neřeší, sporná „objektivita“ zkoušek, ani co se stane, když selže byť jeden prvek v celém soukolí „státních maturit, ….)

Důvěru v to, že se podaří celý projekt legislativně vyladit, nemám. Některé problémy dle mého mínění vůbec nelze opravit bez radikálního zásahu do celého systému realizace státních maturit. Ještě větší skepsi ve mně vyvolává schopnost MŠMT problémy se zaváděním legislativních změn do praxe pochopit a v reálném čase odstranit. Přesvědčil jsem se o tom loni při zavedení nového systému přijímacího řízení.

V Hradci Králové dne 19. 4. 2010

Robert Novák

Ředitel Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové